Dog epic race je čtyř etapový canicrossový závod v Jizerských horách. Původně jsme jej vůbec neměli v plánu, ale když se mnou nakonec Scooby neběžel HV Beskydy, řekla jsem si, že tohle bychom mohli zvládnout. Sestavili jsme čtyřčlenný ryze ženský tým a přidali jsme se k Evě s Lunou, Lence s Chewikem a Lence s Miou. Na začátek musím říci, že jsme si to všechny skvěle užily a ačkoliv jsme každá úplně jiná s jiným psem, dohromady to prostě sedlo. Bydlely jsme společně v retro chatě pod rozhlednou Bramberk, na každý start jsme si vyšláply pár metrů do kopečku, což byla ta nejlepší rozcvička. První start jsme absolvovali v pátek večer bylo to 4,4 km (s 143 m, k 143 m), následoval start v sobotu ráno 6,7 km (s 269 m, k 269 m), sobotu večer 4,4 km (s 138 m, k 138 m) a naše královská disciplína, nejdelší úsek v neděli ráno 12,2 km (s 446 m, k 446 m). S každým startem jsme se vždy posunuli o kousek dopředu ve výsledkové listině, jelikož jsme byli v kategorii nad 15kg, konkurence byla opravdu veliká, bylo zde i hodně zahraničních účastníků a většina z nich to brala jako trénink na etapový závod Trophee des Montagnes. Ale Scooby byl skvělý, občas i pomohl do kopce, což pro mě bylo velké překvapení na konci sobotní ranní etapy mě vytáhl do závěrečného stoupáku, až mě to dojalo. Opět tam byl zase jako jediný bígl, ale směle dokázal konkurovat borderkám. Počasí nám vyšlo nádherné a my si to s partou moc užili, já i Scooby se shodneme na tom, že to byl ve všech směrech doposud ten nejlepší a zároveň nejtěžší závod, co jsme běželi. Kdo ještě váháte, zda se přihlásit příští rok, je to fakt super a ty kopečky nejsou zase tak hrozné, jak se na první pohled může zdát. Třešničkou na dortu bylo pak naše týmové umístění, kde jsme skončili celkově na 4. místě, z toho jako 1. tým, kde byly jen samé ženy. Nebyl to záměr, ale užily jsme si to bezvadně :)